Chytré praktiky Komerční banky

  Stala se mi před pár dny jedna zajímavá příhoda s Komerční bankou. Jsem sice rozhněvaný, ale ve finále musím této společnosti zatleskat za to, jakým šalamounským způsobem se mnou vyběhla. Má to sice ten vedlejší efekt, že už s nimi nechci mít nikdy nic společného a každému v mém okolí doporučím totéž, ale vydělat si umí, to se musí nechat. Nějak tady ten příběh zkusím rozkouskovat, aby bylo jasné, co se mi vlastně stalo.

Kdo je Komerční banka
Komerční banka je jedna z bankovních institucí, která trochu zaspala dobu a docela jí to vyhovuje, protože její klienti drobátko zaspali také. Je to banka, která i dnes, v roce 2012 účtuje poplatky klientům za to, že jejich účty vůbec existují, účtuje poplatky za pohyb peněž mezi účty a dokonce jsem zažil i poplatek za to, že klienti poslali peníze jim! Bance! Ano, 75 Kč za to, že jim člověk poslal peníze! Dovedete si to představit v reálu? Vypadalo by to asi takhle:

"Nazdar Franto, mohl bys mi prosím půjčit dvě stovky?"
"Ale jo, tady máš."
"Super, dík. Ještě mi dej 50 korun za to, že mi půjčuješ. Ty dvě kila ti vrátím, ta padesátka mi zůstane, to je za půjčení."

Ano, tím, že si uložíte na běžný účet peníze, tím je vlastně bance bezúročně půjčujete. Tohle banku živí. S uloženými penězi obchoduje na finančním trhu, čímž je zhodnocuje. A my, klienti, jim na to ty peníze tímto způsobem poskytujeme. Za to si ještě některé banky nechávají od nás zaplatit? Komerčka totiž není zdaleka jediná (ano Česká spořitelno, dívám se tvým směrem). Čas od času se uspořádá celosvětová anketa o nejhloupější poplatek v bance. Naposledy se stala vítězem jedna česká banka, která zvítězila díky poplatku za neočekávaný vklad. To fungovalo tak, že když vám třeba každý měsíc chodila na účet výplata 15 000 Kč a jeden měsíc vám přišlo třeba 17 000 Kč, byl to neočekávaný vklad a banka si za něho naúčtovala poplatek. V reálu by to vypadalo takto:

"Jejda, Franto, promiň, uvědomil jsem si, že ty dvě stovky mi stačit nebudou. Půjčil bys mi prosím tři?"
"Ale jo, beze všeho, tu máš."
"Děkuju, ale teď už to bude 85 korun pro mě."

Zkuste si sami tipnout, která banka to byla. Tyto banky však mají stále velké množství klientů. Jakto? Je to jednoduché, lidi buď o ničem jiném neví, nebo věří už jen té bance, u které jsou dlouho, přesto, že je oškubává, nebo se jim nechce měnit. Udivuje mě to u mladých lidí. Když v dnešní době bank, které nabízejí servis a služby zdarma, v době internetu a finančních poradců, kdy mohu dostat adekvátní informace o možnostech toku mých peněz, že je někdo plus mínus v mém věku schopný říct, že je u některé z těchto "poplatkových" bank spokojený.

Jak začal můj příběh

Tyto "poplatkové" banky však mají NĚKTERÉ svoje produkty dobré. Komerčka poskytuje výhodné hypotéky a stavební spoření (i když ty stavebka už jsou dneska všude tak nějak na stejno), Česká spořitelna má dobré životní pojištění Flexi, ČSOB má skvělý studentský spořící účet atd atd. Rozhodl jsem se tedy jít do Komerčky a založit si tam stavební spoření Modrá pyramida. Že paní na přepážce nebyla nijak extra příjemná, na to už jsem si tak nějak zvykl. Že mi budou cpát všechny možné běžné účty, se kterými to stavebko budu mít lepší, s tím jsem taky počítal, takže bylo všechno dle mého očekávání. Najednou mi ale paní položila na stůl kreditní kartu se slovy, že je to bonus ke stavebnímu spoření. Po asi dvaceti odmítnutí mi paní říkala, že když je ta karta zdarma, tak mi přece neubílží, když ji budu mít. Navíc ji mohu kdykoliv bezplatně vrátit. Tak jsem si ji teda vzal. Zjistil jsem si, že si můžu z karty vzít až 30000 s úrokem 19%, přičemž má jako výhodu uváděnou v recenzích bezúročné období, kdy pokud na ni vybrané peníze vrátíte do dvacátého dne následujícího měsíce, máte to bez úroku. Karta je opravdu zcela zdarma, až po roce užívání je za ni roční poplatek něco přes sto korun. Což není zas tak zlé. I tak jsem ale neměl v úmyslu kartu používat, jelikož mám vůči kreditkám averzi, takže jsem ji chvíli nosil v peněžence, aby mi v KB dali pokoj. Pak jsem se rozhodl, že kartu bezplatně vrátím.

Na pobočkách vládne chaos

Jenže jsem netušil, že v KB bude tak těžké vrátit kreditní kartu. Prvně mi na pobočce řekli, že paní, se kterou jsem to všechno vyřizoval má dovolenou. Když jsem se zeptal, proč mi to vůbec říkají, dostalo se mi odpovědi, že se musím domlouvat zas jen s ní, abych si vzal vizitku a domluvil si s ní řádnou schůzku. Potlačil jsem v sobě vztek a odešel. Po nějaké době jsem se domluvil s onou "mojí kreditkářkou", která mi vzápětí řekla, že je jedno, s kým to řeším, kromě ní, že ona dělá jen stavebka a karty jsou zvlášť v druhé budově, kam se teď nedostanu, protože se to tam přestavuje. Aha. Nacpat mi kartu do šrajtofle může, ale pak když ji chci dát pryč, tak už dělá jen stavebka. Ještě mi řekla, ať si ji ještě nějakou chvíli nechám, kdyby náhodou. Prý když to nic nestojí... No dobrá, počkám ještě nějakou dobu. 

Mezitím jsem změnil práci a začal pracovat mimo město. To mi v podstatě tuto pobočku odřízlo od světa. Změnil jsem trvalé bydliště, takže jsem telefonoval do KB, aby si to tam přepsali. Paní na telefonu mi po chvíli diktování mojí nové adresy řekla, že je vše v pořádku, že už to tam mám přepsané. Optal jsem se, jestli už můžu tu kartu vrátit, když ji vůbec nepoužívám. Prý ji kdekoliv na jakékoliv pobočce mohu bezplatně odevzdat, ale když je to zadarmo, tak ať si ji klidně ještě pro případ nechám. Stále stejná písnička.

Nějak jsem na to zapomněl a až skoro po půl roce jsem se při cestě stavil v Brně ve Vaňkovce na pobočku KB, která má otevřeno dlouho. Chci vrátit kreditku. Paní mi oznámila, že to musím se všemi smlouvami a papíry na tu pobočku, kde jsem si ji zřizoval. Vzteky mi zrudla kůže od hlavy až po kostrč. Pověděl jsem paní, že to je největší blbost, jakou jsem kdy v životě slyšel. Že pobočky jsou snad propojené, a že se na tu zmiňovanou teď nemám šanci dostat. Omluvila se, že mi bohužel nepomůže. Ze zkušenosti při vyřizování kamarádovy hypotéky vím, že zaměstnance poboček Komerční banky nejspíš školí Méďa Béďa, ale co je moc, to je moc.

Po nějaké další době jsem něco vyřizoval s přítelkyní na radnici brněnské městské části Židenice, kde se pod úřadem nachází pobočka Komerčky. Jen tak "z hecu" jsem se tam zaběhl zeptat. Zde je rozhovor s paní:

"Dobrý den, já se jdu jen zeptat, kdybych chtěl vrátit kreditku, co musím udělat?"

"Sednout si tady, dát mi ji a jít domů."

"Moment, ale já jsem si ji vyřizoval na jiné pobočce."

"Ale to přece ničemu nevadí, to můžete zrušit kdekoliv."

"No jo, ale já jsem šel jen tak kolem, takže s sebou nemám smlouvy a papíry."

"Však to nepotřebujete, jen mi dáte občanku, podepíšete mi výpověď a je to."

Kdybych tehdy nebyl autem, dozajista už bych do sebe otáčel placatici slivovice. Dal jsem paní občanku. Začala se podivovat, jaktože mám na občance jiný bydliště, než má ona v počítači. Řekl jsem, že nevím, že jsem volal a baba mi řekla, že to přepsala. Tak se paní omluvila za neschopnost kolegyně a přepsala mi to na tu novou adresu ještě jednou. Na otázku, jestli tam mám něco platit nebo doplácet, mi odpověděla, že nic, že je vše v pořádku. S klidným svědomím odcházím.

Překvapení! Vyhráváte zbrusu nový poplatek!

Byl jsem na víkend u rodičů, když v tom mi maminka oznamuje, že mi přišel dopis od Komerčky. Ano, na adresu, na které už delší dobu nebydlím a kterou jsem přepisoval jak po telefonu, tak na pobočce, mi přišel dopis od kreditní karty. Mám jim uhradit nedoplatek 700 Kč za výběry z karty. Ty výběry jsou měsíční poplatky za vedení účtu k oné kartě. Ano přátelé, sto korun měsíčně za to, že existuje ke kartě nějaký účet. Ještě tam bylo dopsáno, že si to strhávali sami, abych se o nic nemusel starat. Zase si to převedeme do běžného života:

"Pepo, domlouvali jsme se, že mi budeš sekat trávu. Za tu dobu jsi u mě ani jednou nebyl, nic jsi neposekl, ale já jsem bez peněz. Jakto?"

"Jo vidíš, já jsem ti to zapomněl říct. To je poplatek za to, že mám ve stodole sekačku. Bral jsem si to bez tvého vědomí z tvojí pokladničky, aby ses nemusel o nic starat."

Ano. Zapomněli mi to říct. Ve smlouvě nic takového nebylo a ani v recenzích a článcích se o měsíčních poplatcích nic nepíše. Bylo mi vysvětleno, že karta je sice zdarma, ale ten účet k ní je zpoplatněn podle obecných pravidel účtů KB, o kterých jsem měl být informován. 

Jako pardon, ale kdyby mi toto někdo řekl v době, kdy jsem si tu kartu bral, nechal bych ji ležet na stole s tím, ať si ji KB laskavě vetkne do míst, kam jen ptáci mohou. A že jsem si to nezjistil? No tak znovu pardon, ale zjistil jsem si víc než by si klient zjišťovat měl, a na tohle jsem nikde nenarazil. Možná jsem staromódní, ale pobočku neberu jako plexisklovou kdychli v obchoďáku, která tam je jen proto, aby bylo co umývat, ale beru ji jako zdroj adekvátních a kompletních informací, které mi v tomto případě nejen nebyly poskytnuty, ale ještě mi byl tvrzen naprostý opak! Větu Nic vás to nebude stát automaticky chápu tak, že mě to opravdu nebude NIC stát. Příklad:

"Lojzo, ty jsi tenkrát říkal, že mi to auto dáváš zadarmo, že mě nebude nic stát. Proč teď ze mě teda vymáháš peníze?"

"No auto zadarmo je, ale tohle si účtuju za motor. Promiň, zapomněl jsem ti to říct."

Navíc bylo v dopise uvedeno, že pokud nezaplatím do dvacátého, což byla ta sobota, kdy jsem ten dopis poprvé dostal do rukou, naskáčou mi tam ještě úroky. To je slušná pálka za to, že jsem měl v kapse plastovou kartičku, co říkáte? 

Sečteno a podtrženo

Budu mít asi fůru problémů, které se mi teď zrovna nehodí, ale já to platit nechci a nebudu. Mám v úmyslu si zavolat ředitele pobočky (a je mi jedno, jestli to zrovna není ta, kterou by si představovali) a domluvit se s ním, aby těch 700 i s úroky zaplatil za mě jako kompenzaci za to, že ze mě jejich banka dělá blbce, že jsou zaměstnanci neschopní a tak mi upomínky chodí na sto let starou adresu, a za to, že mi na jejich pobočkách několikrát lhali do očí, čímž mě hrubě urazili. Samozřejmě si zruším i Modrou pyramidu, protože cokoliv, co je Komerční banka mi může políbit šos a od ústavů, jako je Komerčka, Česká spořitelna, ČSOB nebo Česká pojišťovna, dávám nadobro ruce pryč produkt neprodukt. Tohle totiž není první špatná zkušenost s těmito "organizacemi".